Trpělivost přetekla
Paní ucitelka ve skolce pomáhá chlapeckovi s obouváním bot.
Oba tlacili,tahali, ale porád se do tech boticek nemohli dostat.
A kdyz se to konecne podarilo,
tak si oba upocení sedli, chlapecek se podíval na boty a ríká:
"Paní ucitelko, my jsme dali boticky obrácene."
Paní ucitelka se také podívala a skutecne, boty byly obutý obrácene.
Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy.
Tentokrát správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapecek podívá na boty a ríká:
"To ale nejsou moje boticky."
Ucitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na nej zarvala:
"To jsi, ty hovado, nevedel drív?",
s námahou zase boticky sundala.
Kdyz byly boty dole, povídá chlapecek:
"To jsou boticky mého brásky. Maminka ríkala, ze je ted budu
nosit já." Ucitelka uz nevedela, jestli se má smát
nebo plakat a znovu pomohla chlapeckovi do bot.
Kdyz mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala:
"Kde más rukavicky?"
Chlapecek odpoví: "Rukavicky mám schované v botickách."
Trestní proces s ucitelkou zacne prístí mesíc.