Chlast je zrádný
Pepa přijde v noci společensky poněkud unavený domů.
Svalí se do postele vedle manželky a usne.
Najednou se ocitne před nebeskou bránou.
Svatý Petr mu říká:
"Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku".
Pepa zalamentuje:
"Ale proč, svatý Petře? Vždyť já toho mám ještě tolik v živote udělat?
Nešlo by to nějak, abych se vrátil?"
Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká:
"No, šlo, ale mohl by ses vrátit jedině jako slepice. Chceš??"
"To víš, že chci".
Pepa se ocitne zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím,
a s ostatními slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní.
Vtom si ho všimne kohout, a ptá se:
"Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede?"
"No, šlo by to, ale mám takový divný pocit tam dole".
"To jsou vajíčka, to je v pořádku. Jenom je sneseš, pak to přestane."
Za chvilku Pepa snese první vajíčko.
Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko.
Najednou ním někdo třese.
"Co je, co se děje?"
"Sereš do postele, ty prase!", křičí manželka.